Archive for Červenec, 2008

I Am Jack’s Cold Sweat

Author: alion
07 24th, 2008

Připojila jsem se ještě dřív než vyšlo slunce k jedné povídkové meme. Pravidla spočívají v tom, že vezmete čtyři písně, které jsou pro vás aktuálně vším, a přeložíte jejich text. Ale velmi volně, zároveň však aby byla zachována ona linie. Pokud je text česky, pak jde o to, vyjádřit myšlenku jinými slovy a spojením.

Přešla noc a já zapomněla, kde jsem původní odkaz nalezla.

Svítá a já posílám své příběhy.

I. DROPLETS
(Droplets by Colbie Caillat & Jason Reeves; ve skutečnosti psáno při jednom coveru nazpívaném dvěma sestrami na youtube)

Opouštím tě.
Nejistá, jestli je to přesně to, co bych měla udělat.
Tolik to cítím.
Chci to zpět, ale nemůžu se zastavit, nemůžu.
Jen se pokouším zjistit, jestli se všechny ty neuchopitelné kousky mé mysli jednou zachytí. Zahalené mým vlastním strachem, který teď, pro jednou, nepotřebuji.
Protože kráčím dál jen sama a jediné, na co myslím, jsi ty. Má…
Má hlava je obklopena dešťovými mračny a celý svět je příliš pomalý, příliš vzdálený mým krokům. A tak jen čekám, až kapky… kapky.
Zanechala jsi znamení. Hrdě jej nosím na svých prsou, nad kamenným srdcem, aby mi připomnělo, že dýchám jen s tebou, jen v tobě. Všechno je pro nás možné, vědělas to. V očích mám už jen odraz lítosti, kterou teď, pro jednou, nepotřebuji.
Protože kráčím dál jen sama a jediné, na co myslím, jsi ty. Má…
Má hlava je obklopena dešťovými mračny a celý svět je příliš pomalý, příliš vzdálený mým krokům. A tak jen čekám, až klesnu a ponořím se do tvých mlčících slz.
Ty jsi ten déšť.
Zanechala jsi mi jen znamení. Které teď, pro jednou, nepotřebuji. Nepotřebuji.

II. ALL OVER ME
(All Over Me by Lindsey Harper)

Někde mezi tím, co je špatné, co je správné. Tam mě najdeš. A všechny tvé hradby jsou té noci rozbořeny. Do úsvitu tě uvidím, pochopím.
Protože vím, že ty víš, že teď jsem tvá, jsi všude kolem mne, ve mně. A náhle je jasné, že uděláš ten důležitý krok. Tvé záclony se jemně zatáhnou.
Pokud je ale tvé srdce ledové, mé pokrývky jej zahřejí.
Ochráním tě před bouřkou. Ochráním tě před všemi bouřemi.
Odpovědi nejsou často k nalezení, ale stačí se mne jen zeptat. Protože jsem ztratila samu sebe hluboko v tvých očích a jediné, co mě teď spojuje, jsi ty.
Protože vím, že ty víš, že teď jsem tvá, jsi všude kolem mne, ve mně. A náhle je jasné, že uděláš ten důležitý krok. Tvé záclony se jemně zatáhnou.
Pokud je ale tvé srdce ledové, mé pokrývky jej zahřejí.
Ochráním tě před bouřkou. Ochráním tě před všemi bouřemi.
Řekni, kdo jsi. Kdo jsme. Je to první krok směrem ke skutečné pravdě.
Kradeš mi dech s každým choulostivým krokem blíž. Jsi v mém srdci.
Někde mezi tím, co je špatné, co je správné. Tam mě najdeš. Čekám na tebe.

III. HEARTSTOPPER
(Heartstopper by Emiliana Torrini)

Řekl jsi, že to já začala s těmi špinavými okolnostmi milostných přelétnutí.
A piju příliš mnoho a kouřím příliš rychle.
A tohle město jen vyčistilo rány na mé nevinnosti.
Černá káva se sama nalévá z mých uší. Je to jediná zajímavá věc tady kolem… A tak mé srdce přestává bít.
A když se zastaví, poprvé slyším ticho.
Mé srdce se zastavilo.
A když se zastaví, poprvé slyším ticho.
Mé srdce se zastavilo.
Číslo tři se přehrává stále dokola. Slyšela jsem, že vlaky mají další zpoždění.
A tak se nahlas směji.
Můj život je špína. Zašla jsem až příliš daleko k mé neživosti.
Další káva je na účet podniku. Můj pohled ubohé holky patřil jeho choti… A tak mé srdce přestává bít.
A když se zastaví, poprvé slyším ticho.
Mé srdce se zastavilo.
A když se zastaví, poprvé slyším ticho.
Mé srdce se zastavilo.
Před tvým domem, kde na sebe křičíme. V mých představách bys mi vášnivě zachytil ruce; ale už je dávno po večerce. A v další hodině, v nepřestávající sprše z mraků, odcházím domů.
Ztratím klíče jen těsně před sebou samou. Úsměv mého souseda se mi pomalu vypaluje do sítnic. Ta nejčernější káva, jakou kdy uvidím… A tak mé srdce přestalo bít.
A když se zastavilo, poprvé slyším ticho.
Mé srdce se zastavilo.

IV. WISH YOU WERE HERE
(Wish You Were Here by Pink Floyd)

Takže… Takže si myslíš, že dokážeš rozeznat nebe od pekla, modrá nebesa od bolesti.
Dokážeš rozpoznat zelená, široká pole od chladné, kovové kolejnice? Úsměv za oponou?
Myslíš, že jej dokážeš rozpoznat?
Donutili tě vyměnit své hrdiny za stíny a duchy? Horký popel za stromy? Horký, dusný vzduch za chladivý vánek?
Chabou útěchu za změnu?
A vyměnil jsi účast ve válce za hlavní roli v uzavřené kleci?
Ach, jak bych si přál, tolik bych si přál, abys tu byl.
Jsme jen dvě ztracené duše, které plavou v rybím akváriu, rok za rokem.
Které poletují nad stále stejnou, starou zemí.
A co jsme nalezli? Jen ty stejné, staré obavy.
Ach, kdybys tu jen byl…