Vzhled blogu jsem chtěla změnit už asi měsíc a také jsem měsíc hledala vhodný layout. Jeden neseděl barevně, další něco nezobrazoval, spousta jich byla jednoduše ošklivých, až jsem nějak docílila až sem. Doufám, že se nový vzhled alespoň trochu líbí (já mám pořád pocit, že minulý vzhled mi nějak až moc přirostl k srdci, když koukám na tohoto nového cizince).

Celý týden se nic významného nedělo. Byla jsem asi na dvou výstavách, ale strašně dlouho jsem nebyla v kině :(. O víkendu přijela Anička, abychom nějak víc projednaly naši cestu do Švédska. Letíme 27. prosince a vracíme se až po Novém roce - awk! Nakonec jsme se tomu věnovaly asi dvacet minut, načež jsme obě usoudily, že si radši půjdeme užívat noční Prahy, psytrancu, mexického (??) piva a tance. Ráno bylo smutné, ale doufám, že už je vše v pořádku.
Dopoledne se konal onen zmíněný rozhovor o příspěvek níž.
Odpoledne jsem jen vzpomínala, protože (ať už jsem předtím odpověděla cokoliv) zapomenout nechci.

Škola mě začíná čím dál tím víc nudit. Takže trhám rekord ve čtení, protože za poslední 3 roky jsem toho přečetla skutečně strašně málo. Jediný předmět, který za to stojí, je fyzika, matematika mě taky docela baví (navíc možná dostanu z testu za 1 z látky, kterou téměř nikdo nepochopil včetně mě xD). Pak ještě přežiju zeměpis s biologií, ale žádná sláva. Čeština nudná, nudná, nudná, ZSV si zaslouží připojení “nudné” ještě asi 7546897x. Na chemii umírám. IVT je vážně poděs, ale aspoň můžu být na internetu. Estetika mě přestává bavit. Němčina je snad ještě nudnější než ZSV, protože tam mě aspoň vytrhnou z klímání nějaké docela vtipné historky profesorky, ale na NJ ke konci vážně spím. Angličtina je fajn, ale máme Headway Intermediate, takže si na hodinách můžu tak jedině opakovat, kde se používá předpřítomný čas. Dějepis mě děsí tím vším, co po nás chce, abychom věděli (aktuálně budeme psát test ze 40 stran a to je vlastně jenom výtah - omg). Nakonec jsem si nechala ekologii, která je vážně mor. Jsem zvědavá, jak dlouho mi vydrží apatie k tomu, když musím hodinu týdně poslouchat, jak všichni brzo zemřeme, protože jsme hrozná prasata - skvělé.

Ve středu máme psychologickou diagnostiku prvních ročníků. Je to takový ten test, který vám zjistí, jakou inteligenci nejvíce rozvíjíte a pro co máte předpoklady. Na to tam vážně chci být, takže jsem si musela přehodit nemocnici až na 2. 11., což doufám, že mé tělo vydrží.

Příští pondělí mám pracovní pohovor na práci…. chvíle napětí…. v KFC (není to taková bomba, vím). Měla bych odpracovat 80 hodin měsíčně a za to je hrubá mzda 13 000 Kč, což mi přijde docela dost. Navíc bych nemusela dělat v kuchyni, ale na kase (protože mám aktivní znalost aj a působím seriózně xDD), což je docela fajn.

Dnes jsem byla v tanečních po dvou týdnech (předminule jsem byla nemocná a minule jsem byla ještě mimo z nemocnice). Bylo to vážně fajn, půl hodiny nás tam nějaký idiot pořád buzeroval, abychom stáli, jak máme, protože jsme se měli hromadně fotit. Nesnáším hromadné stylizované fotky, protože to tak strašně dlouho trvá a je tam tolik lidí, že nevynikne ani prostředí ani atmosféra. První polovinu jsem tančila s kýmsi, jehož jméno mi nepřišlo dost důležité, abych si ho pamatovala. Naštěstí tančil poměrně dobře a já se chytám dost rychle na to, aby ani nebylo vidět, že jsem dvě hodiny chyběla. Druhou polovinu jsem tančila s Bolševikem, což samozřejmě už ani tak tanec nebyl, jako urputná snaha nesvalit se na parket smíchy. Hláška večera zůstává: “Doprovoďte slečnu ke koši!”
A vlastně jsem se taky dozvěděla víc o výjezdu (něco jako druhý “seznamovák”) mé bývalé třídy. Lol na druhou, Šídlo (náš třídní filosof a básník xD) se opil natolik, že ho musela odvézt záchytka (rodiče) xDD. Další story byly neméně zajímavé, takže vítejte na našem nejvíc prestižním gymnáziu.

Jinak mám nové vlasy (s novou barvou, ale ti, co mě vídají pravidelně, si už zvykli, že je ze mne brunetka), pro které jsem musela trpět 3 hodiny (z mého mizerného života) na křesle. So here it is.

Dobrou noc.

read comments (20)