Takže jsem se právě naprosto urychleně a konečně registrovala na Festival Fantazie. A to jen díky obětavé Aničce, která mi FF připomínala :). Jinak si právě pročítám seznam filmů a sice jsme většinu z nich viděla, ale ráda uvidím znovu. A přednášky o kosmonautice a astrofyzice! A program běží v několika programových liniích současně, od rána do noci, v linii NightCon dokonce přes celou noc (= přesně pro mě). Awk, nějak mě to chytlo a moc se těším! Alespoň mě tolik nebude mrzet rozloučení s Matějem (který mi mimochodem dneska zcela vážně řekl, že nechce, abych odešla), Dagem, Žofkou (s níž se smějeme vážně věcem, kterým vnitřně rozumíme jen my) a tak… Vlastně i s Ančou a naším dohadování o Idiotovi.

Každopádně dneska jsem byla opět ve škole a ani jsem netušila, jak moc mi škola chyběla. Ten jeden den do mě vlil novou energii, nové tekuté štěstí a jsem ráda za některé lidi, které jsem měla možnost poznat. Pak jsem byla v knihovně a mé předsudky vůči ní úplně vymizely, když tam nechodím s tím, že mám 5 hodin, abych nastudovala celou odbornou marketingovou teorii. Bylo to fajn. A pak jsem jela do Pštrossovy, kde je mimochodem má nová škola. Ale přímo naproti ní je malé knihkupectví (s galerií, kavárnou a přesně takové, co bych si chtěla otevřít já!). Prodávají tam Moleskine, takže jsem se na ně zajela podívat. A neodešla jsem s prázdnou, po vybírání, kdy mi pomáhal “Brian Molko” (naprosto charismaticky okouzlující muž, který vypadal přesně jako Brian *ach*), jsem si koupila moleskine na kreslení ve větším formátu. ty malé byly skutečně malinkaté. Je normální černý, viděla jsem i ty, které se vydaly jako pocta Van Goghovi, ale sice mají barevou vazbu (což bylo hezké), ale je jakoby “papírová”, taková podivná.

Ale jsem z celého dne nadšená, škola mě dojala a strašně znovu nabila. “Brian Molko” ode mne stál an pět centimetrů, mám konečně moleskine. A doma jsem z toho všeho byla v tak dobré náladě, že jsem se naučila další dvě kapitoly dějepisu (poprvé, co se učím v tomhle roce dějepis a ještě je to o Francii *englandfan*) a spočítala si příklad z matematiky (= záchvaty smíchu-pláče, kdy vím, že je něco naprosto primitivní, ale já an to prostě nemůžu přijít). A na zítra píšu na literaturu “anonymní milostný dopis” (oh, jedno z těch lepších témat, co dostáváme). Nikdy bych nevěřila, že mi tak bude chybět studium xDD.

A strašně se těším na všechny, co jedou na FF. A na všechny workshopy a přednášky a diskuze a… filmy xD.

Nedávno jsem sledovala všechny své fotky, které mám ve “vzpomínkové krabici”. Jsou tam fotky z Anglie, z anglické školky… Rozhodla jsem se vložit malý pictspam, ale předem se omlouvám za kvalitu fotek (jsou focené digitálem z papírových originálů). Po najetí myší se zobrazí pár informací k fotce…

Read the rest of this entry »

Whom, na víkend jsem odjela na Sádky. Je tady mnohem lépe než v Praze, taky už máme konečně znovu internet. Po zimě jsme taky napustili znovu bazén - voda má 27°C. Potřebuji se učit dějepis; po víkendu mám ústní zkoušku. Z historie mám nejdřív ústní, až pak píši test. Jenže, jak z téhle školy odcházím, mám naprosto nulovou motivaci.

Jinak už mě čeká jen několik testů, právě máme ústní období, což je mi celkem jedno, jestli píši nebo mluvím. Pak přijdou prezentace a na konec obhajování ročníkových prací. Už si dávám tak nějak dohromady materiály, hlavně o reklamě - čtu ještě jednou životopis Ogilvyho, abych mohla mluvit v podobném duchu. K básníkům mám co říct sama, tam se nemusím odvolávat na žádné jiné publikace (kromě esejů od Verlaina).

Nemoc už přešla, jen teď nemůžu vůbec spát. Máma mi chce koupit novou postel (i s novou matrací), myslí si, že to pomůže. (A já ji v tom utvrzuji - alespoň budu mít novou postel xD.)
Už skutečně potřebuji práci, s Natal jsme žasly nad tím, že vlastně obě dostáváme poměrně vysoké kapesné (když to srovnáme každá se svými kámoši) a absolutně nejsme schopné s tím vyjít. Jinak si zařizuji nový účet v bance, který má nějak spolupracovat snad z ISIC, že bych měla vybírání z bankomatu asi za korunu (nebo tak nějak - ještě jsem si o tom nic nečetla). Vlastně mi je ISIC dost na nic, věčně ji nenosím, aby mi ve škole nemonitorovala kroky (už jsem o tom psala, máme čtecí zařízení na ISIC, které tu kartu přečte i přes tašku ehm).

Včera jsem ještě kreslila ilustraci k Útočišti od Danae (pokud nečtete, je to rozhodně jedna z nejlepších českých fanfiction). Technik použit nespočet; uhel, tuš, tempera, pastel, křída. A oheň je vytvořen v photoshopu, moře částečně. Jinak jsou ještě vytaženy kontury.
Důvěra v přítele (vztahuje se ke konci osmé kapitoly - Peripetie).

Do “girl” odkazu jsem konečně dala i last.fm přehled (a taky jsem ho konečně zprovoznila, nějak nechtěl spolupracovat s mým MMplayer a Xv3). A taky jsem do “links” konečně přidala ostatní blogy, so sorry for waiting.

Edit: Poslouchám stále dokola How to dream, jeden z nejdůležitějších tracků pro napsání Hvězd, a uvědomila jsem si, že až teď, po čtyřech měsícech od vydání poslední kapitoly, jsem se od nich oprostila. Nevím, jestli jsem to vymazala, nebo jen skryla… Necítím volnost, vlastně necítím vůbec nic. Možná jsem trochu víc šťastná. Odešla. A vzala si kus ze mě. Ale tohle je mé vítězství, ten první upřímný úsměv.