Konec. Naprostý. A já se přitom dnes tak strašně vracím zpět, i když jsem očekávala, jak okamžitě vše hodím za hlavu, půjdeme oslavovat. A tak. Jenže prostě ta poslední hodina dnes, ten poslední test, který většině z nás rozhodoval známku z matematiky. Dva nejtěžší příklady, které jsem předtím chtěla úplně vynechat, jsem spočítala. Ty, které jsem myslela, že spočítám, nějak nevycházely. Ale stejně. Neuznal mi postupy u minulého testu a dal mi horší známku. Na matematiku prostě potřebuji čas, potřebuji spočítat pár příkladů (když tam chybí logika a je to jen o mechanickém počítání) a teď prostě čas nebyl a on nám jeden příklad vysvětlil teprve včera, kdy jsem ještě nevnímala, protože jsem dopisovala ten test. Výmluvy. Počkám na výsledek.

Všechno ve škole je teď divné. Dneska jsem se loučila s Ani, protože v pondělí odjlétá do Las Vegas. Příští týden žádný výlet nebude, můžu se smát jen jejich pokrytectví a neschopnosti. Mohli jsme jet (alespoň ti, co o to měli zájem) do paříže, místo toho všichni budeme sedět v lavici a čekat do dvanácti, až zas budeme smět odejít. Dobrá, všichni ne, já se tam moc nechystám.

Včera jsem dokončovala projekty do estetiky. Jeden z nich (zpráva z výstavy) mě konečně donutil napsat něco o Gregorym. Obsah sem dám, jinak ta zpráva ale byla zpracována výtvarně, neodevzdávala jsem to jako referát. Druhý projekt byl reklama, cožmi zabralo asi tři hodiny, než jsem udělala reklamní spot na nadcházející krasobruslařskou sezónu. Myslím, že mám dobrou hudbu i docela dobré načasování scén, dohromady to vypadá fajn, jsem s tím spokojná.

Dneska jsem nemusela do práce, yay! Ale musím už konečně napsat analýzu vývoje událostí po odmítnutí Lisabonské smlouvy, což mi zabere tak den. Analýza Kosova a jeho případného ne/uznání mi zabrala taky den (pokud by někdo náhodou měl zájem, mohu poslat).
Místo toho jsem dnes byla na nákupech! Musela jsem se už nějak odreagovat po té nesnesielné škole. Takže co mám? Jedny halové boty Nike Air, které speciálně zpevňují i kotník, jsou nepopsatelné na skoky! Jedny běžecké boty Addidas, které mají úžasný odpružení, miluju je! Pak mám černou mikinu, několik triček (dvě neuvěřitelně pohodlná, černá + růžové polo + černé na sport + bílé průhledné přes jiné tričko, které je z dokonalého materiálu, je chladný a trašně hladký), několik halenek (červenou, roztomilou, podobnou v hnědé, béžovou a světle modrou). Taky mám šortky na spaní a dvoje kalhoty, jedny elegantní tmavší jeansy a jedny klasické, černé kalhoty s hedvábným páskem. Taky mám pláštěnku, deštivý Wisconsin a taky lesy a džungle v Mexiku, je průhledná a ani v ní nevypadám nijak úděsně.
Perfektně jsem se odreagovala, zvláště pak, když Anička odchvátala a já jsem nakupovala sama, což si vždy užiju mnohem víc.

Jsem unavená. Strašlivě unavená. Viděla jsem Metodu, znovu a znovu. A taky The Devil Wears Prada. Omg, Anne Hethaway je příšerná herečka, námět i zpracování se mi docela líbily, ale ona mě jako Andrea neskutečně iritovala v každé scéně. Meryl Streep ale byla fantastická! Nechci raději slyšet, co s ní pak udělal náš dabing, ale její hlas a vůbec projev byl neuvěřitelný. Po tom, jak zahrála Sophii (za to, jak hrála Sophii, bych ji nejraději zabila), jsem ji zase trochu přijala.

Handbook ještě nepřišel. Píšu si s Mariah. Měla jsem mít dvojku z chemie, ale mám za jedna. Nespravedlivě, vím. Ale ten pocit nespravedlnosti ještě necítím tak silně (jako například minulý rok s němčinou, kdy mě spaloval asi tak dva týdny).
Mimochodem, teď jsem si vzpomněla… taky mám letní šaty! Nepamatuji si, kdy naposledy jsem měla letní šaty. Mají jen se špagetovými ramínky, hlubokým výstřihem, podivným střihem, šílenými vzory a pak mají moje šaty, které skutečně můžu nosit *in love*.

Skočila jsem naprosto čistého toe-loopa. Moje noha se ani nepohnula, stála jsem tak pět vteřin, nedokázala se nadechnout, ani vydechnout. Věděla jsem, že tohle byl pořádný skok. A pak? Najednou to šlo, znovu a znovu, jako bych je dělala už roky!
Mimochodem, květiny dnes uschly. Bylo na čase, dnes přišel konec.

A mimochodem… Za stísněnou atmosférou, nejistotou a děsivou realitou tudy.

Read the rest of this entry »

read comments (5)