God. Už jenom jeden, poslední týden školy. Škola je vlastně ten hlavní důvod, proč jsem enbyla schopná nic psát, ničím jiným se zabývat a možná taky právě ona je ten důvod, proč jsem spala. Vážně. Třeba dnes jsem šla do školy až v 11, protože jsem prostě potřebovala spát. Všechno to učení mi už strašně leze krkem, včera jsem se z toho psychicky už naprosto zbláznila. Nejdřív jsem četla dokonalou povídku (nechápu, jak někdo dokáže k Annabell napsat tak neuvěřitelné pokračování…) a chtěla ji dočíst, takže jsem si s úsměvem řekla, že přežiju 2 z biologie i z matematiky na vysvědčení a že se teď už nehodlám učit. Jenže v deset večer jsem propadla strašné panice, že bych skutečně poprvé v životě odevzdala prázdný papír (chápejte, jména květiny/stromu/obilí a zařazení do čeledi nijak neokecám, pokud to nevím). Bolela mě hlava, moje nervy to absolutně nevydržely…

Každopádně ten test mám teď nejhůř za 2, pokud budu mít tu 1, už mě nebude znovu zkoušet. Na matematiku jsem každopádně odešla. Nic jsem neuměla a v poslední době byla matematika bohužel tím posledním, k čemu jsem se dostala, a podle toho také mé nedávné testy vypadají… Myslela jsem, že pojedu na tu konferenci o EU (záležitost z práce), každopádně Martin volala, že už to končí, takže jsem akortá dostala úkoly na víkend. Zpracovat něco o nepřijetí Lisabonské smlouvy formou analýzy a pak něco o ne/uznání Kosova (se zaměřením na EU) formou publicistické eseje. Zítra na to každopádně čas nemám, pomáhám s organizací Pražské muzejní noci. Budu ta, která vás bude provádět po expozicích, pokud přjdete :).

Jinak škola nic moc, některé testy byly fajn, ale už měsíc se skutečně ze dne na den učím na další a další testy a už rpostě nemůžu… Mám minimum volna, které se stejně snažím ještě zaplnit. Práce na hlavní kaceláři, viděly jsme se s Natal, viděla jsem i Markét, vyřizuji si víza, už mám koupené letenky, neustále běhám na poštu odesílat balíky pro uživatele Aukra (začala jsem rozprodávat věci, kterých se chci zbavit, než odjedu), běhám k doktorce dvakrát týdně na injekce (to opomíjím fakt, že v nemocnici jsem měla být už asi tak před měsícem a půl a u neurologa a zubaře tak před dvěma…).
Mimochodem, píše se mi čím dál hůř na české klávesnici, v poslední době totiž neustále přepínám na anglickou.

Dneska jsem si koupila dokonalý make-up v Sephoře. Je od Lancome, dlouhotrvající, krásně parfémovaný a má nádhernou světlou barvu. Na doporučení Aubrey jsem nakonec koupila i svůj roztomilý kabuki brush, který je úžasný! Nechtěla jsem utrácet peníze za ten větší a kvalitnější (i když byl ještě jemnější). Stejně jsem tam nechala dost peněz, make-up od Lancome je snad nejdražší kosmetika, co jsem si kdy koupila (a to počítám i řasenku od Diora).
Jinak jsem objevila, že prodávají přípravky na vlasy od Tony&Guy a docela levně. Možná si koupím kondicionér a nebo počkám do Ameriky a objednám si ty úžasné produkty Cibu.

Bruslit jsem taky nebyla strašně dlouhou dobu (víc než týden). Zjsitila jsem, že v Letňanech mají led otevřený po celý rok! Taky si chci koupit s sebou lepší brusle (určitě alespoň nože), mají tam na zapůjčení jen hokejové a pak jednoduché dívčí brusle. Každopádně alespoň si protahuji nohy, udělala jsem adagio a arabesque penchée, což jsou cviky, které jsem endokázala udělat ani za tři roky předchozího baletního tréninku!
Jinak zkouším skákat na zemi, teoreticky skočím všechny jednoduché skoky (mimo axela, který má 540°), protože se ve skoku dokážu plynule otočit o 360°, prakticky ale neskočím toho axela a taky mi moc nejde salchow, absolutně nechápu, co dělá zbytek těla mimo nohou. Sledovala jsem ho snad 100x, ale jednoduše nedokáži tak “vyhodit” rameno a i náklon mám podivný, nehledě na to, že doskok je příšerný, spíš ho skočím jen na 270°, protože pravou nedokáži tak rychle prohodit (jako třeba u axela, kde se mi prohození povede naprosto automaticky, ale zase nedotáhnu plných 540°). Mám pocit, že na salchowa prostě potřebuji led, potřebuji tu rychlost na odražení…
Asi třkrát se mi podařilo skočit těch 540°, ale při doskoku nemám rovnováhu a držení těla mám nakloněné a hodně dole, jednoduše to vypadá příšerně :).

Už jen jeden týden a pak si budu bruslit zase každý den a (doufám) nebudu opět potřebovat tolik spánku, teď kvůli tomu, že jsem pořád unavená právě téměř nic nestíhám, nejsem zvyklá, že mi spánek zabírá tolik hodin.

Už se strašně těším, až si na Conserve budu zařizovat pokoj! Chci si koupit nějaký hezký, měkký koberec a roztomilé lampy a knihovnu a taky kytky :). Ne že by těch kytek už tak nebylo moc. Mimochodem, vsadím se, že nikdo z vás teď není takový expert na kytky jako já *poklepává se po ramenou* :).
A yay, kdo po dnešku miluje Irsko víc než já?

read comments (3)