No Talking. Multiple Choice.

Em, nějak rychle od minule píšu další spot, ale je toho tolik a já už to všechno nechci odkládat, abych za týden napsala jen kecy jako “stalo se toho fakt hodně, ale já už se k tomu nechci vracet”. Chápejte, tohle tedy má být něco velice hlubokého, kde nehodlám rozebírat jen to, jak se mi nechce psát, burzu nebo volby xD

Tak víkend byl vážně nejvíc. Byla jsem v novým klubu, který mám sice jen kus od domu, ale prostě je tak zastrčenej, že jsem o něm vůbec nevěděla. A bylo to naprosto maximálně fajn, pak po půlnoci už hráli i songy pro dospělý jako třeba Já na to mám nebo Nonstop a jelikož si ještě dost dobře pamatuju na Silvestra a na to, jak si Někde najdu malý byt, kde si budu jen tak žít a snít, tak jsem si to opět náležitě užila. Navíc Bolševik by se jistě cítil uražen, kdybych neprojevila dostatečné nadšení, že hrajou jeho oblíbené hity tutový.
Krabička hřebíčkových cigaret zmizela během okamžení. Protože smutná Alion vykouří víc cigaret než veselá (která vlastně ani nekouří) a pátek před tím víkendem prostě smutný byl, i když už si tak docela nepamatuju, co přesně bylo smutný.

V pondělí jsem nebyla ve škole. Bylo mi ještě dost špatně, protože jsem byla opět na kontrole. No nic moc. Nejdřív mi asi hodinu vyčítali, že jdu skoro o dva měsíce později, než jsem měla termín a měli takový ty kecy, jak nakonec skončím na zápisu na transplantaci a prostě mi převyprávěli celou mou hororovou budoucnost. Nebyla jsem ve škole i z jinýho důvodu a to, že prostě nejsem schopná chodit do školy celý týden v kuse. Některé hodiny jsou tak zoufale zbytečné a nudné, že nechápu proč bych tím měla ztrácet čas a raději na tu hodinu odejdu někam na kafe.
Dneska jsem měla ve škole dohromady tři hodny angličtiny a jedna byla zbytečnější než druhá. V první jsme dělali jedno cvičení, ke jsme jen četli nápisy typu “No smokig” a pak jsme říkali, kde se ty nápisy asi tak můžou nacházet (OMG), v druhé hodině jsme diskutovali na téma, co je v Británii dospívajícím povoleno a u nás zakázáno, popřípadě naopak (nuda!) a ve třetí jsme si četli comix a následně překládali (věřte, že nechcete slyšet nikoho od nás číst nebo něco překládat xD).
A pak jsem odpoledne měla další angličtinu s jednou vysokoškolačkou. Omg, je naprosto perfektní, 90 minut jsme teda nějak probíraly Grammar in Use, pak jsme si asi ještě dvě hodiny povídaly a následně šly koupit kabát, protože se jí strašně ten můj zalíbil. Vážně to bylo moc fajn, v něčem je hodně podobná jako já. A navíc taky říkala, že zná jednoho Angličana a Američana, se kterýma se možná zítra uvidíme v klubu. A takhle by mě s nima seznámila a chodili bychom někam konverzovat a tak - awk!
Btw dala jsm si další žádost na práci v mém nejoblíbenějším obchodě s oblečením (jmenuje se Babylon, awk *qaf-fan* xD), kde jsme kupovaly ten kabát, který mám i já v černý a červený (nemohla jsem si vybrat xD). Tak třeba to vyjde, bylo by to fajn!

Jinak jsem už asi po čtvrté Natal přesunula náš výlet do Letňan, ale alespoň jsme se viděly v to pondělí a zítra tam snad už konečně (!) jedem. Em a taky jsem se dala do překládání (nechci teď vidět vaše nevěřícné výrazy xD). Ne, vážně, překládám třetí díl titulků z 5. série QAF a myslím, že to jde docela dobře, už mám tak 20% a koukám do slovníku vždy jen na pár slovíček, tzn. jsem si i obohatila slovní zásobu.

Btw po Cancer teď neustále poslouchám song The End od stejné skupiny - MCR. Omg, kdybych řekla, že ten song je o ničem, asi byste mě špatně pochopili. Tak jen řeknu, že dvě minuty posloucháte pípání toho přístroje, co vám měří srdeční aktivitu a ještě jsou tam slyšet zvuky od dýchání pomocí dýchací trubice, jako když je člověk v komatu. Ehm… Za to může Brygmi!