You’ll Never See Me Again

by alion

Photo on 2009-12-12 at 16.49 #2

Loucim se s Cranbrookem a jak jsem si vcera prihodne na psoledni hodine uvedomila, loucim se se stredni skolou. Boze, tohle zni strasne depresivne. Prijde mi, ze stredni ma kolem sebe urcitou auru bezpeci, ale tohle si budu myslet i az budu koncit vysokou a pripravovat se na ten velky pad do skutecneho sveta.

Posledni den se Syaqinahou jsme stravily spanim v jeji posteli misto naseho puvodniho planu jet do Birminghamu. Pred pulnoci jsme pak mely duchaplny rozhovor hodny rozhovoru s vuni hrebickovych cigaret a snazily sjme se spolu zamaskovat opadlou barvu na me zdi. Dopadlo to dost katastrofalne, whatever. Posledni den na stredni byl divny, protoze jsem si neuvedomila, ze tohle je muj posledni den jako stredoskolacky. S nekym jsem se rozloucila, ale jsem rada, ze nekdo proste mlcel a ja tak mohla odejit, svobodna a hrda jako vzdy. Balim a jako vzdy me baleni neuveritelne frustruje a dohani k placi diky tomu, jak jsem vzdy znechucena nad mym materialistickym duchem. Great.

S Dianou jsem vyfotila ty kousky skoly, na ktere je hodno uchovat si vzpominky. Alexe jsem cely tyden uspesne ignorovala, protoze se nerada loucim, coz on samozrejme nepochopil. Alespon seslo z jeho prekvapeni objevit se na letisti, aby mi srdceryvne predal kvetiny, ktere bych stejne vyhodila pred nastupem do letadla a par zoufalych polibku. Tohle prekvapeni jsem uz jednou zazila… Hm, nakonec se zda, ze i ja mam nejaky spolecensky zivot. Great, I guess?

Vcerejsi vecer jsem stravila motivovanim svych pratel. Desi me, jak vzhlizeji k me filosofii a snazi se ji adoptovat, na druhou starnu me jejich uznani a obdiv nekdy tesi. Dostala jsem 99% na me zaverecne eseji o Gatsbym, kde jsem nechutne protretovala samu sebe ze zoufaleho chtice, aby me muj profesor pochopil alespon na tech par poseldnich vterin. Coz se nestalo.

Mimochodem, co se stalo s heterosexualy? Existuji jeste? Posledni tri mesice za mnou prisla necekane mnozstvi lidi/pratel s prosbou o radu, protoze, guess what, se zamilovali do osoby stejneho pohlavi a ja jsem jedina, o kom vedi, ze se jim nevysmeje a/nebo nevyzradi jejich tajemstvi. Stejne je to podivne. Leave a message if you are heterosexual so I know they are still there among us.

To je vse. Posledni dve hodiny a pak jsem… gone. Tentokrat… Tentokrat to skutecne je novy zivot, citite to take?