You’ll Never See Me Again
by alion

Loucim se s Cranbrookem a jak jsem si vcera prihodne na psoledni hodine uvedomila, loucim se se stredni skolou. Boze, tohle zni strasne depresivne. Prijde mi, ze stredni ma kolem sebe urcitou auru bezpeci, ale tohle si budu myslet i az budu koncit vysokou a pripravovat se na ten velky pad do skutecneho sveta.
Posledni den se Syaqinahou jsme stravily spanim v jeji posteli misto naseho puvodniho planu jet do Birminghamu. Pred pulnoci jsme pak mely duchaplny rozhovor hodny rozhovoru s vuni hrebickovych cigaret a snazily sjme se spolu zamaskovat opadlou barvu na me zdi. Dopadlo to dost katastrofalne, whatever. Posledni den na stredni byl divny, protoze jsem si neuvedomila, ze tohle je muj posledni den jako stredoskolacky. S nekym jsem se rozloucila, ale jsem rada, ze nekdo proste mlcel a ja tak mohla odejit, svobodna a hrda jako vzdy. Balim a jako vzdy me baleni neuveritelne frustruje a dohani k placi diky tomu, jak jsem vzdy znechucena nad mym materialistickym duchem. Great.
S Dianou jsem vyfotila ty kousky skoly, na ktere je hodno uchovat si vzpominky. Alexe jsem cely tyden uspesne ignorovala, protoze se nerada loucim, coz on samozrejme nepochopil. Alespon seslo z jeho prekvapeni objevit se na letisti, aby mi srdceryvne predal kvetiny, ktere bych stejne vyhodila pred nastupem do letadla a par zoufalych polibku. Tohle prekvapeni jsem uz jednou zazila… Hm, nakonec se zda, ze i ja mam nejaky spolecensky zivot. Great, I guess?
Vcerejsi vecer jsem stravila motivovanim svych pratel. Desi me, jak vzhlizeji k me filosofii a snazi se ji adoptovat, na druhou starnu me jejich uznani a obdiv nekdy tesi. Dostala jsem 99% na me zaverecne eseji o Gatsbym, kde jsem nechutne protretovala samu sebe ze zoufaleho chtice, aby me muj profesor pochopil alespon na tech par poseldnich vterin. Coz se nestalo.
Mimochodem, co se stalo s heterosexualy? Existuji jeste? Posledni tri mesice za mnou prisla necekane mnozstvi lidi/pratel s prosbou o radu, protoze, guess what, se zamilovali do osoby stejneho pohlavi a ja jsem jedina, o kom vedi, ze se jim nevysmeje a/nebo nevyzradi jejich tajemstvi. Stejne je to podivne. Leave a message if you are heterosexual so I know they are still there among us.
To je vse. Posledni dve hodiny a pak jsem… gone. Tentokrat… Tentokrat to skutecne je novy zivot, citite to take?
Comments
Late, as per usual, ale to se neda nic delat…
K fotce mam jen jediny komentar a to sice, ze jsi moc krasna, Karolino. (Yes, I am shallow.) A taky se musim usmivat nad faktem, ze tady vypadas jako takova ta typicka blondata barbie (nebo skoro, vyraz ve tvari te prozrazuje) – je to krasny kontrast s tim, ze jsi ve skutecnosti mnohem chytrejsi, nez naprosta vetsina lidi.
Anyway. Heterosexualove jsou ohrozeny druh, uplne na vymreni, ale tu a tam se snad nejaky jeste najde…
Estriel: Ja jsem taky late s nejakym updatem tady na blogu, as per usual, I must say… :)
Aw, dekuji moc. Nahodou, na tehle fotce nemam ani make-up (coz uz je co rict, guess who’s the shallow one here), s kterym bych pravdepodobne vypadala vic jako Miss Barbie (minus velikost 0). :)
Popravde mam ale rada kontrasty a intensitu, takze si temer zakladam na tom, ze takhle vypadam.
Posledni dobou je to ale vazne udivujici. Nikdy jsem nezazila takovou vlnu celkove netradicnich vztahu kolem sebe.