Posledni tyden an tehle skole je prede mnou a to v patek ani nejdu do skoly, protoze si chci dobalit a nebyt ve stresu jako minuly mesic, kdy mi autobus na letiste jel 20 minut po posledni hodine biologie. Vetsinu zaverecnych testu jsem take kupodivu mela tenhle tyden, protoze se vsichni mi profesori rozhodli, ze kdyz je pristi tyden “testing week”, tak nam ten test daji tenhle tyden, abychom toho nemeli moc. Skvely, az na to, ze tahle velkolepa myslenka napadla vsechny me profesory. Jeste uzasnejsi je skutecnost, ze na pristi tyden nam chteji dat dalsi testy, protoze pry nemame dost znamek. Ja uz na to ale asi budu kaslat, protoze me obsah mych hodin ted nijak zvlast nezajima. K posouzeni:

Principles of Macroeconomics: delame mezinarodni obchod, coz je docela zajimave tema, ale ty hromady cteni, co dostavame ze dne na den, me vazne nici

AP Computer Science: nakonec mam pocit, ze Javu alespon trochu chapu, jenze me zas az tak osobne nezjima kodovani programu, takze narozdil od html, css nebo php se sama od sebe nic neucim, coz je skutecne videt

American Literature: boze, muj ucitel me vazne dohani k silenstvi – posledni dva tydny mi neustale opakuje, jak mam snizit kvalitu sveho spani a svych komentaru v hodine, aby to mi ubozi spoluzaci chapali, coz me vazne unavuje poslouchat, protoze nehodlam degradovat uroven sveho psani/komentaru jen proto, ze musim 45 minut denne travit v pritomnosti idiotu; navic cteme smrt obchodniho cestujiciho a podrobne rozebirame psychologii postav, coz v pripade meho ucitele (ktery je gay) znamena neustale vymysleni si jakychkoliv narazek na to, ze jsou postavy gayove, coz mi normalne prijde jako zajimavy napad, ale kdyz tyhle poznamky posloucham o vseho co cteme (nevyjimaje Rooseveltovy kriticke eseje), tak uz je to moc – mam soukrome tuseni, ze muj ucitel vedle toho, ze je gay, je take ctenar/spisovatel slash fanfiction

AP Calculus: hmm, antidiferenciace je vazne nudna, zdlouhava a k nicemu

AP Biology: jediny duvod, proc na teto hodine nespim, je to, ze tajne posloucham hudbu/podcasty; AP Bio je ta naprosto nejnudnejsi hodina, kterou jsem kdy mela

Zatim se zda, ze me ma skola nechce nechat jit, protoze jsem kazdy den zahrnovana vyhruzkami (doslova), prosbami, vyhlidkami an mou skvelou budoucnost na Princetonu, jen kdyz zustanu, navrhy na upravu me fianncni pomoci (tzn. ze by mi zaplatili za to, abych zustala) a podobne. Zda se, ze me absolutne nechapou, coz me neprekvapuje, kdyz jednoznacne prohlasim, ze sva rozhodnuti nemenim. Nikdy. Kazdopadne me to uz unavuje, protoze jejich ubohe snahy o vyvolani konfliktu nebo alespon pocitu viny na me sice nepusobi, ale vycerpavaji me psychicky.

Vcera jsem byla v Detroit Institute of Arts, coz bylo fajn. Koupila jsem si konecne Dianu a oficialne se zaregistrovala na lomography. Zatim jsem z ni nadsena – mam klasickou modrou mini bez jakehokoliv prislusenstvi. Hodne me prekvapilo, ze neprodavali film, jinak bych uz fotila.

S Alexem nakonec do Chicaga nejedem, protoze se mi nechce. Hlavne me odrazuje baleni a to, ze v posledni dobe spim hrozne malo a spanek pak musim dohanet o volnych hodinach ci po skole. Takze zitra jen jedeme na film a pravdepodobne na take away coffee, ktere vypijeme, jako vzdy, na rozsvicenem namesti v Royal Oak, ktere vypada temer jako Namesti Miru bez trhu, bez vune svareneho vina a bez lidi.

Myslim, ze se skutecne tesim na vysokou, coz je dobre znameni. Jen me stale trochu desi myslenka na zivot v Santa Fe a na to, ze v mem rocniku ted bude jen 20-30 lidi, co zacinaji se mnou v lednu. Tahle nase skupinka zustane na skole pres leto, aby dodelala prvni rocnik a pak se pripojime k nasim “skutecnym” spoluzakum v zari, abychom zacali druhy rocnik. Tenhel program je velmi intenzivni, coz mi jiste bude vyhovovat, jen me tak trochu desi to mnozstvi cetby na tyden – jsem schopna zvladnout 200-400 stran recke filosofie a rozhovoru? Hm. Kazdopadne to je vic motivujici nez ma soucasna skola, coz je to, o co mi na konci dne jde. Stejne ale doufam, ze v Santa Fe dokoncim jen dva roky a pak se prestehuju do Annapolis a tam dokoncim sve zbyvajici dva roky.

V podstate uz mam hodne veci sbalenych a pripravenych k odeslani do Santa Fe. Jsem pripravena nemilosrdne vyhodit jakekoliv obleceni ci zbytecnosti, ktere nepotrebuji, takze by baleni nemelo byt tak strasne jako minuly rok na Conserve. Coz mi pripomina, ze zitra v deset rano mam schuzku s vedoucim oddeleni literatury na tehle skole, ktery se me ma pokusit presvedcit o vyhodach CK a o tom, abych zustala. Hm, plati mi kafe a dostanu se z campusu, takze jsem rekla, ze fajn, ze si o tom promluvime. Nicmene jsem mu jasne naznacila, ze ja sva rozhodnuti nemenim. Nikdy. Ted jen cekam na to, co jsem to pro sebe prichystala, protoze… The best way to predict future is to invent it.