This entry was posted on Pátek, Říjen 26th, 2007 at 11:18 am and is filed under About nothing, Feelings, Writing. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.
The Reason Why
Možná proto, že můj normální blog čte až příliš mnoho lidí, kteří mě znají. V poslední době slyším téměř od všech, jaké to bylo, když jsme nepatřili do žádné blogové komunity. Nepřemýšleli jsme nad tím, co můžeme a nemůžeme napsat, jak co vyzní pro ostatní, psali jsme náznaky, určité věci raději úplně vynechali, něco pozměnili. A zoufale nás přitahoval pohled na nula komentářů. Ale pak… Našli jsme jiné blogy a začali psát komentáře tam. Autory zaujal náš blog a číslo nula se pomalu zvětšovalo. Po nějaké době jsme se viděli, sdíleli čím dál tím důvěrnější přátelství a náš život už nebyl jen o nás, už jsme nepsali tak živě, jako předtím. Nejdřív jsme promysleli, zda je to vhodné, když víme, že blog čte on a ona a oni. Něco jsme raději nenapsali, něco pozměnili, ale bylo fajn najít si nové přátele, bylo fajn, číst jejich komentáře a postřehy k tomu, co píšeme.
Jenže pak už to najednou začalo přecházet přes určitou neviditelnou a těžko polapitelnou hranici. Každou větu jsme promýšleli, o nich raději vůbec nepsali (a když už ano, tak ve velkých náznacích), psali jsme víc, co chtěli číst oni…
Ale já teď píši to, co chci já.
Znovu.
Od začátku.
Do té doby, než ono skryté místo nalezne kdokoliv jiný.
Než se objeví jiný on, jiná ona a jiní, cizí oni.
EDIT: Myslím, že zatím konečný nový deisgn stránek, líbí se mi mnohem víc pro svou čistotu a jednoduchost, tak doufám, že snad i vám :).
11 Responses to “The Reason Why”
Leave a Reply
Říjen 26th, 2007 at 12:02 pm
Právě z toho důvodu se nikomu nezmiňuji o svém blogu. Přesněji řečeno, nezmiňuji se už lidem, které znám z každodenního života.
Ale pro Tebe se už oni lidé stali být blízcí.
Znamená to, že toto místo bude prázdné, nebo sem budeš stále něco přidávat?
I když ten nový desing…
Říjen 26th, 2007 at 12:27 pm
Petrushka: Já se také nějak zvlášť nezmiňuji, že mám blog xD. A navíc, když jsem si ho začala psát, už jsem se pohybovala v ff.ph.net fandomu, prostě se to všechno tak nějak rozšiřovalo…
Toto místo rozhodně nebude prázdné, to jsem nemyslela, jen jsem si založila novou stránku, kde nemusím vynechávat jména, nebo psát v náznacích.
Ani netušíš, jak moc svobodně jsem se cítila, když jsem něco konečně mohla napsat tak, jak to je…
Říjen 26th, 2007 at 1:15 pm
Nikdy, nikdy bych se nenchala nějakou skupinou čtenářů omezovat. Můj blog už čte rozhodně víc lidí než dřív, ale to mi vůbec nijak nepřekáží v tom, psát si, o čem já chci. Je to můj blog. Pokud ho čte někdo z mého okolí a nelíbí se mi, o čem píšu, je to jeho problém, ne můj. Pokud se to nelíbí někomu z mých blogujících přátel, také je to jejich problém, už si své blogy nemusíme navzájem číst a pápá.
Na LiveJournalu je navíc možnost uveřejnit článek pouze pro přítele, tzn. člověk musí být přihlášen na LJ a musí být v mém seznamu přátel, aby si ten článek mohl přečíst. To dělám u hodně osobních věcí, kdy nechci, aby si něco přečetla široká veřejnost, ale jenom okruh mých nejbližších. Pokud by něco bylo extrémní, můžu si ještě ze svých přátel na LJ vyfiltrovat pár, kteří si něco budou smět přečíst. Přinejhorším je tak také možnost “private”, kdy to uvidím jen já. Ale 99,9% příspěvků mám veřejné, zbytek je friends only. Za tři roky blogování jsem filtrovala asi jen třikrát, a jednou to byla jen osobní zpráva pro jednoho člověka, takže… Ať si mě čte kdo chce, já se podle toho zařizovat nebudu a neměl by nikdo. Pokud někdo bere ohledy na ostatní a pak si stěžuje, že nemá dostatek volného prostoru, je hlupák. :)
Říjen 26th, 2007 at 1:47 pm
To jsem nemyslela, že by se někdo mohl anpříklad naštva tím, co píšu - zrovna o tenhle pocit nejde. Je to víc o tom, že když něco endokážu říct člověku do očí, pak ej pro mě skutečně hloupé, aby si o tom přečetl na mém blogu - nicméně, jsou věci, které jednoduše musí nějak ze mě, je to více než rok a já jsem o tom nedokázala psát.
Například i o nemocnici jsem strašně dlouho nedokázala psát ani mluvit. A i teď je to pro mne dost obtížné. Ale když mohu napsat něco, co vím, že je to jen pro mě, s tím, že píšu, abych já sama zrekapitulovala věci, abych se s tím dokázala smířit.
Pokud někomu nedokáži říct do očí, co přesně pro mne znamená, pak myslím, že mám právo o tom i nepsat, aby se to přečetl na blogu.
Navíc přiznávám, že je to má hloupost, že to nedokáži, můj problém, který řeším tak, že si nedokáži psát papírový deník, tak si ho založím na internetu. Papírový deník také nikdo nečte, ber to tak ;).
Říjen 26th, 2007 at 3:29 pm
Nedávno jsem se o tom bavila s jedním spolužákem. Bylo mi řečeno, že psát blog je onanie a že když si člověk píše deník, tak to nedělá proto, aby si to přečetlo spousta lidí. Jeho názor rozhodně nesdílím :-) Ono to jen není o tom se vypsat… Já dávám svůj livejournal i lidem, které znám ze “skutečného světa”. Asi i kvůli tomu, že je pro mě přirozenější forma komunikace psaná než mluvená a některé osobní věci jim dám najevo takto. Ačkoliv i já jsem si uvědomila, že se v poslední době daleko častěji hlídám. Ne, co se týče mě, ale co se týče ostatních. Neměla jsem právo psát své názory na druhé a takové příspěvky jsem většinou smazala ihned po odeslání.
Říjen 26th, 2007 at 4:43 pm
Brygmi: Právě tak jsem to myslela. Přiznávám, že třeba i na Natal jsem někdy momentálně naštvaná, ale jakémám právo to sem psát, aby ji to nějak ranilo nebo jí to ublížilo? Zvlášť když to je blbost, která odezní po pár minutách.
Pak mi právě ten přístup “píši co chci, a je mi jedno, co si o tom myslí jiní” přijde trochu sobecký.
Tento blog také nebyl založen na vypisování se ze svých problémů (viz právě nemocnice nebo to, co ke komu cítím), ale ke komunikaci s lidmi, které mám ráda a ráda si s nimi povídám, čtu jejich blogy, nebo je znám třeba i osobně.
Právě proto byl založen jiný blog. Berme to tak, že slečna Alion si poprvé otevřela papírový deník - a ten přeci nikdo jiný nečte, že :).
Říjen 26th, 2007 at 5:17 pm
Alion: Jestli si zakládáš blog jako alternativu papírového deníku, tak to chápu. Měla jsem jen z tvého článku pocit, že se někam stěhuješ, aby tě četlo méně lidí… to je podle mě hloupost a ještě k tomu si myslím, že ty to nemáš za potřebí. Jen jsme si asi nerozuměly. :)
Říjen 26th, 2007 at 5:50 pm
Dang: Ne, to jsem nemyslela, že bych se stěhovala kvůli tomu, co píšu nebo tak, jen právě že na papír si psát nedokážu xD.
S tím souhlasím, že by byla hloupost tyhle kecy stěhovat, aby je četlo míň lidí (i když xD), jen mi vadilo, že tady skutečně nemám tu možnost…
Říjen 28th, 2007 at 1:13 am
Já to taky pochopila jako “Je tu mezi Vámi pár lidí u kterých nechci, aby má slova četli. Proto mám jinou stránku a vy máte smůlu. ” XD Aha, teď už chápu..
Ale budeš psát i sem, viď?
Říjen 28th, 2007 at 10:27 am
Leny: Ne, chtěla jsem tím skutečně říct, že můj život už teď není jen o mne. Vůbec jsem neměla právo, napsat o jedné dívce to, co jsem (i když v hlubokých náznacích) psala.
Myslela jsem to právě tak, že mi příliš na některých lidech záleží a není to žádná cenzura kvůli nim, píšu, ale je to nespravedlivé a dokáži si představit, že jsem někoho již nejspíš ranila.
Říjen 31st, 2007 at 7:31 pm
hell yeah prave se mi stalo to samy, uz se tesim az na celym svete budu zavisla jenom sama na sebe a budu si psat co chci…