Give Me the Words and I’ll Say Them Like I Mean It


Em, em, jak už jsem psala v komentáři k minulému příspěvku, jsem opět v nemocnici. Naštěstí už ne na JIPce, ale na normálním oddělení. Takže jsem se i trochu vyspala, protože na JIP to skutečně, kvůli malým dětem (a kvůli tomu, jak strašně mi bylo blbě), skutečně nešlo. Jediný, co si z toho pamatuji, je, jak jsem se plahočila po chodbě na záchod, v ruce jsem svírala stojan s infuzí a kapačkou a připadala jsem si jako naprostrá troska. Em, pak si ještě pamatuji nápěvek “Znáte Bořka?” z Bořka, stavitele, protože tam na televizi běžel celý den.

Teď už je to sice lepší, ale o propuštění se nikdo nijak valně nezmiňuje, takže zítra odjede má nová třída společně s celou novou školou na seznamovací výjezd, který vypadá vážně perfektně. Ach jo… Takže se mi naprosto jednoduše a do nejmenších detailů zbortily všechny mé sny a plány o slavnostním zahájení, o zápisu předmětů, nových lidech, novém prostředí… a tak o všem, co se toho týká. Poslední dva týdny jsem se na GJP vážně nehorázně těšila a najednou jsem tady, netuším, kdy nastoupím, a připadám si jako velká troska, která jen apaticky hledí do bílé zdi.

Přečetla jsem tady Řeku Bohů IV, což byl naprosto zbytečně strávený čas. Skutečně asi nikdy nepochopím, jak Smith mohl vůbec něco takového napsat, natož jak mu to někdo mohl vydat. “Vnitřní oko” se točí kolem Taitových magických schopností (=nudaaaa) a Taita je čím dál tím dokonalejší (je skvělý lodník, úžasný biolog, chirurg, mág, spisovatel, pěvec, …), až to docílí až k tomu, že je Taita dokonalý i tělem, protože vstoupí do “věčného pramene života”. Mimo to již není ani eunuchem a královna Lostris se objevuje ve svém převtělení a konečně (když je Taita ještě mladší, krásnější, chytřejší a není eunuch) se mohou milovat a být spolu na věky věků (vypadá to, že se chystá ještě díl V, ve kterém Fenn - převtělení Lostris - také vstoupí do “modrého pramene”). Prostě celým tímhle odstavcem vás, možné čtenáře, chci co nejvíce odradit. Pro mě to byla jen ztráta času (i toho “nemocničního”).

Jinak jsem přečetla ještě celé Proměny (znovu) a aktuálně čtu Kunderu. Se světem “tam venku” jsem spojená alespoň přes noviny a občas mohu na internet.
Nic moc se tady neděje. Strašný stereotyp narušují jen odběry, přepíchávání kanyly a návštěvy mé matky, protože kdo jiný by mě tady taky mohl navštívit (em, to jsem si říkala i v Praze, teď to alespoň není až tak ironické a víc pravdivé).

Mám námět na nový příběh, který chci začít psát, jen co se odtud dostanu. Zatím přemýšlení o něm a o jeho bezejmených osobách mi krátí čas.
Téměř nespím.
A téměř nejím.
Na JIP nejsou nikde žádná zrcadla a když jsem se konečně dostala na normální pokoj, kde zrcadlo bylo, nemohla jsem se poznat.

Chci psát…
A chci se alespoň trochu smát.

EDIT: Pár hodin naprosto vše změnilo. Aktuálně jsem v Praze (i se všemi věcmi) a beru antibiotika. Do školy jdu příští pondělí, až se vrátí třída ze seznamovacího výjezdu. Ale stejně - cítím se skvěle! *tančí dokud nepadne* :)



16 Responses to “Give Me the Words and I’ll Say Them Like I Mean It”

  1. Petrushka Says:

    A řekli Ti už, kdy Tě pustí? V tomhle jsou totiž doktoři příšerní. Alespoň už Tě dali na normálná pokoj.

    Co čteš od Kundery? Já mám v počítači Nesnesitelnou lehkost bytí, ale stále čekám až n. otec koupí skener, abych si to mohla vytisknout.

    Je moc dobře, že chceš psát, že se Ti v hlavě vytváří nový příběh, alespoň se odpoutáš od hrozné reality a rychleji Ti to zde uteče.

    S tím seznamovacím týdnem Tě lituju, sama mám nyní něco obdobného a neumím si představit, že bych tam nejela.

    Jinak opět přeju ať Tě brzy pustí.
    Měj se alespoň trochu dobře.

    P.S.: Ráda bych Ti řekla nějakou optimisticky znějící větu ohledně toho, že Tě brzy pustí, že ve škole bude vše dobrý(ehm… napadlo mě jenom to, že první dny jsou vždycky strašně dlouhý, neboť se ještě ani neučíte, jen čtete školní řád (v našem případě, zdá se mi alespoň sto stránkovej a když zjišťuju, co všechno se vlastně nesmí a co všechno musí, tak mi naskakujou pupínky) takže z téhle počáteční nudy se vlastně vyvlíkneš, což je tedy “obrovská výhoda”) ale vše zní až příliš výsměšně viz. závorka.
    Ještě omluva za tyhle kecy, nejsem zrovna dobrý řečník xD

  2. Annie Says:

    *hugs*

  3. Leny Says:

    Já Ti strašně držím palečky, aby jsi to zvládla. A já vím, že Ty to zvládneš. A víš jak to vím? Protože jsi to Ty..*kiss and hugs*

  4. Dangerous Says:

    Co děláš proboha v nemocnici? Ať už jsi venku. :) Já tam jednou strávila tři týdny… Ke konci mě to tam začalo i bavit… asi ze zoufalství. :D

  5. Brygmi Says:

    Tak to jsem moc ráda, že už jsi doma a je ti lépe!

    Škoda toho GJP, seznamovací výjezd zní skvěle, ale věřím, že se ti podaří zapadnout i tak.

    A koukej pořádně jíst i spát, to je základ :-D

  6. Alion Says:

    Aktuálně nemám co jiného říct, než že vás všechny miluju! :)
    A děkuji za krásná přání a komentáře, strašně mě podržely!

  7. Leny Says:

    My Tebe taky, Alion. :)To zvládneš.
    Btw, psala jsem ti včera e-mail. *kiss*

  8. Skalain Says:

    Jo! Mam uplne stejny nazor na posledni dil reky bohu, byl fakt desny….

    Jinak jsem se chtela zeptat, nechtela jsi jit puvodne na jinou skolu? Teda nebyla jsi na nejakem pohovoru o stipendium, jak jsi psala jednou v komentarich u Bee?

  9. anastacia Says:

    Ahoj Alion… Asi se blbe ptam, ale proc si vlastne v nemocnici? Ale jinak Ti preji take vse nejlepsi a brzke uzdraveni! :)
    Anastacia

  10. Alion Says:

    Skalain: Jj, já jsem to jenom chtěla dočíst, protože už jsem tomu věnovala dost času, ale jinak fakt poděs… Původně jsem chtěla jít právě na GJP, ale bylo mi nabídnuto stipendium na EISP (English International School, Prague), tam jsem pořád postupovala z jednoho postupového kola do dalšího, až jsem nakonec z části odmítla já (protože bych byla v programu, kde bych dělala maturitu o 2 roky dřív) a z části oni (že bych musela v angličtině dohánět dva roky studia předmětů a zlepšit se v gramatice). Takže jsem nakonec právě na GJP ;).

    Anastacia: Měla jsem zánět ledvin… opět. Už to vypadá, že mi ledviny poněkud “dosluhují”. Děkuji moc, v pondělí už snad půjdu do školy, takže se vážně těším! :)

  11. katka16 Says:

    draha alion! Preji brzke uzdraveni! A brzky navrat do skoly, i kdyz, to asi neni moc optimisticke.. :) Ale i tak.. Mej se hezky!
    katka16

  12. Skalain Says:

    Neeeeeeeeeeeeeeeeeeee ted jsem hrozne nestastna, proc jsi na tu skolu nesla????????? Aspon by tam byl nekdo s kym bych se mohla bavit s podobnymi zajny chjoooo , ja jsem v ty praze ted strasne sama

  13. Alion Says:

    Katka: Díky moc a neboj - ten návrat do školy pro mě aktuálně zní velmi optimisticky! :)

    Skalain: Omg, neříkej, že ty jsi tam teď nastoupila?! Povídej, jaký to tam je? Mně to přišlo nejdřív strašně skvělý… pak jsem ale začala pročítat nástěnky a tak a nevím… Btw, když Hughhh uzavřel hosting, přesunula jsi někam blog? Nikde jsem nenašla odkaz… A mimochodem, tedy… jestli budeš mít chuť… a čas, ráda chodím do kina a tak… ;).

  14. Skalain Says:

    A nedala by jsi mi svoje icq nebo mail, ja ti o tom klidne povypravim, jinak Bee mi nabidla hosting, takze jsem tedka u ni, ale jeste tam nic nemam, zacnu psat asi az o vikednu….

  15. Alion Says:

    Na ICQ (234-346-509) moc často nejsem, maily (alion@email.cz) ale vyzvedávám pravidelně.
    Jj, díky za info. Já nejprve myslela, že jsi úplně přestala psát… protože jsem vážně nikde nenašla odkaz. Mé štěstí, že jsem se mýlila ;).

  16. kiki Says:

    Ahoj prosím jak se slaví prazdniny v anglii prosim posli mi to co nejdřiv děkuju

Leave a Reply