This entry was posted on Neděle, Květen 27th, 2007 at 8:51 am and is filed under Dreams, Photos, The World. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can leave a response, or trackback from your own site.
Memories…
Nedávno jsem sledovala všechny své fotky, které mám ve “vzpomínkové krabici”. Jsou tam fotky z Anglie, z anglické školky… Rozhodla jsem se vložit malý pictspam, ale předem se omlouvám za kvalitu fotek (jsou focené digitálem z papírových originálů). Po najetí myší se zobrazí pár informací k fotce…
Tak jsem si zavzpomínala….
12 Responses to “Memories…”
Leave a Reply
Květen 27th, 2007 at 10:12 am
líbí se mi jak jsou některé fotky úplně rozmazené. vytvořilo to takový efekt jako z Polaroidu.
Květen 27th, 2007 at 5:13 pm
Wow, tu Anglii fakt zavidim, vypada to ze to muselo byt vazne prima… Jinak ty jsi jako mala dokonale roztomila XD ja jsem byla takova holka-kluk, si me vzdycky pletli. jo omg a Jeff vypada strasne pohodove taky by se mi libilo mit takove ucitele :)
Květen 28th, 2007 at 12:10 am
Bee: Jj, mně se líbí rozmazaná ta bouřka, ale zase na něčem je to úděsný - ehm “kvalita”.
Cordis: Teď zpětně na to strašně ráda vzpomínám. Ani jsem si enuvědomila, jak mco mi to chybí, když jsem tam přestala jezdit :(. Jeff byl úžasný, nikdy jsem se o literatuře nedozvěděla tolik, jako na jeho hodinách. Navíc jsem si tam perfektně procvičila angličtinu; já jsem mu rozuměla, ale moje dvě spolusedící spolužačky vůbec, takže jsem to následně opakovala ještě anglicky jim - to mě naučilo dost :).
Květen 28th, 2007 at 6:28 am
Ach, ty sentimentální chvíle… :) Anglii, jaká je na těhle fotkách, mám mnohem radši než tu, kterou jsem měla možnost poznat. Btw, ty jsi cvičila balet? O.o
Květen 28th, 2007 at 10:06 am
Ty fotky vypadají úplně skvěle, dýchla na mě úplně taková pohodová atmosféra. Závidím ti, že jsi měla možnost poznávat Anglii.
A jako dítě jsi byla opravdu moc roztomilá. Já se přidávám ke Cordis, mě si také pletli vždy s klukem :-)
Květen 28th, 2007 at 1:04 pm
Lithin: Jj, ty sentimentální chvíle, úplně mě to srazilo, když jsem na ty fotky koukala… :) Ty jsi poznala jinou, ale také určitě svým způsobem nádhernou. Btw jj balet a scénický tanec xD. Víc jsem se ale předtím věnovala jezdectví a závodně jsem plavala (takže dkyž jsme byla malá, měla jsem vážně podivně vymakaný a široký ramena a ruce, em xDD).
Brygmi: Já jsem si dřív neuvědomovala, jaké mám štěstí. Teď se mi po Anglii strašně stýská… Vždyť mně by si také pletli, kdybych neměla delší vlasy (viz výše o mých tehdejších proporcích těla xD).
Květen 28th, 2007 at 2:51 pm
Vypadá to úžasně. Uplně jsi mě dohnala k tomu, že přemýšlím o tom, že si udělám své album. Těch máme strašně moc, ale spoustu fotek je strašných. Tak že bych si vyndala jen nějaké hezké a tak a udělala si svoje album. Strašně by se mi líbilo, prohlížet si to pak po pár letech.
Ty fotky z Anglie jsou prostě úžasné, dostalo mě to. A zvlášť ty na nich..muselo to být fakt úžasný, být tam a zvlášť takhle.
Je to zvláštní, prohlížet si takhle ty fotky. Zrovna jsem jedno alůbum otevřela, kde jsem byla malá..tak 3-4 roky. Bylo mi z toho dost divně..koukala jsem se na tak důvěrně známou tvář, která se smála.. a teď, když byla o skoro 11 let starší.. bylo mi to strašně cizí. Ještě starý byt, byla jsem tam s rodičema a i přes pár takových chyb jsem byla snad opravdu šťastná. Teď je vlastně uplně všechno jinak..
Květen 28th, 2007 at 4:30 pm
Leny: Já mám svojí vzpomínkovou krabici. První foťák jsem dostala asi ve čtyřech letech a od té doby jsem fotila, takže toho mám vážně moc, ale už jsem to roztřídila, jak jsem si to prohlížela :).
Jj, přesně. Já jsem vlastně měla strašně šťastný dětství (když do toho nepočítám konflikty na mé vesnické škole, kde brali do tříd i lidi, co chodili do zvláštní školy, aby dostali dotace, a když nepočítám svého otce). Měla jsem všechno, měla jsem Anglii, vše, co mne bavilo, studovala jsem jazyky, měla jsem koně, plavání jsem milovala a měla jsem v něm velký ambice. A teď si uvědomuji, že jsem si toho snad ani nevážila. Bylo to tady a já byla šťastná, patřilo to ke mně… Od té doby, kdy to všchno tak nějak pominulo (nechtěla jsem to svádět na stěhování, ale asi to byl jeden z hlavních důvodů), je všechno úplně jinak… Takže přesně vím, jak to cítíš…
Květen 28th, 2007 at 6:52 pm
Ach ano, přesně. Nějakou vzpomínkovou krabici, to je ono! No jo, jenže já už mám takhle naplánovanejch tolik věcí a.. řekněme, že se k tomu málokdy dostanu. Ani teď vubec nečtu, nic. Jen fanfiction.
Co teĎ nechodim na tu atletiku (dělala jsem jí asi 5 roků, jenže jsem kvuli kotníkům a achilovkám musela přestat :/) tak mám spoustu volnýho času..ale jako bych ho neměla. Spoustu věcí si naplánuju..ale neudělám. Jsem pořád u počítače nebo tak něco. A nejhorší je, že i tam se už někdy nudim. Chtěla jsem si najít nějaký nový zájmy, ale se mnou je to těžký..vždyť já ani nevím, co bych chtěla dělat!
To ano, měla jsi se úžasně. :) to, jak řikáš, že sis toho ani nevážila, ale uvědomila si to až později, to znám. Ne ale zrovna v tomhle případě, spíše co se týče lidí a tak. Mě hrozně mrzí, že jsem neměla třeba taky nějakou anglickou školku, jako ty. xD Protože bych uměla anglicky a ne to, co teď.
Jsem přemýšlela, proč vlastně do tý Anglie chci. Je spoustu důvodů, hlavně chci umět dobře anglicky, podívat se..na všcehno, poznat to tam. Ale hlavně asi jít odtud pryč. Tady je to fakt..divný.
Ještě se zeptám, co všechno máš v té vzpomínkové krabici, krom fotek? A je to hodně velká sbírka věcí?
No koukám, že jsem se nějak rozepsala, tak já radši budu končit.. :))
Květen 28th, 2007 at 9:38 pm
Leny: Já taky téměř nečtu, a už vůbec ne ff. Protože v podstatě každý den pročítám něco, co mne absolutně nezajímá nebo nebaví, je to strašně únavné, každopádně já věci nevzdávám. A adminování na ff.ph.net je vážně výzva :). Spíš to, co mne strašně mrzí, že mi to vzalo veškerou chuť psát… Má fantazie mi utekla.
Jj, přesně. Když jsem byla mladší měla jsem toho strašně moc, ještě před dvěma roky mi vyhovoval můj rychlý život. Teď se ale cítím strašně unavená, jako bych žila už tolik let. Už dál nemůžu a není to jen kvůli té nemocnici nebo nespavosti, která se k mému údivu skutečně ještě zhoršila. Nedokáži se přinutit k ničemu jinému, než že si lehnu a dívám se třeba i na film, co mě absolutně nezajímá, jen si u toho přemýšlím. Dávám si asi moc velkou naději, že se to změní novou školou, ale já strašně doufám, že ano.
Když mluvím anglicky a je jedno jestli je to v Čechách (třeba při tom pohovoru, myslím, když mluvím s Angličanem) nebo někde jinde, tak jsem úplně jiná. Pak právě to všechno výše zmíněné mizí, jsem plná energie, cítím se šťastně… Je to zvláštní, co u mě vyvolá mluvení v angličtině, jako bych náhle byla někým jiným, někým víc svým.
Jj, velká sbírka to je, není to jen jedna krabice :). Je tam různá hudba, ke které mám vztah, články, co mne zaujaly. Taky hodně fotografií například z NG. Mé sešity s art-journalem. To je takový sešit, který pořád nosím při sobě, mám tam zaznamenané třeba i nějaké výklady ze školy, je tam první rešerše ročníkových prací, píši tam svoje myšlenky, začátky povídek a pak také kreslím, ne jen nějaké malůvky z nudy, skutečně že si třeba na půl hodiny (ideálně ve škole) sednu a kreslím třeba co je kolem mne, nějakou situaci. Ty sešity o mně dost vypovídají, není to deník v pravém slova smyslu, mám tam kresby i abstrakce, z čehož se dá dost poznat a pak také ty myšlenky, ale deník v pravém slova smyslu to není…
Červen 12th, 2007 at 3:30 pm
Moc hezký fotky:) V Hastings jsme byla minulý září..krásný městečko!!!:)..jak dlouho jsi byla v Anglii?
Červen 12th, 2007 at 3:35 pm
Já se do Hastings zamilovala! Ilfracombe a Torquay byly takové malé, přímořské, ale v Hastings bylo spousta galerií, kaváren, ´a taky dole promenáda (a molo, na kterým jsme večer vždy seděli, popíjeli anglický pivo - která mi mimochodem chutná, české nepiju - a nohy jsme měli spuštěný k moři). Byla jsem tam tak různě, ale zrovna v Hasting to bylo něco málo přes dva týdny.